Kniha Sofoniáš

Autor: Sofoniáš 1:1 připisuje autorství knihy Sofoniáš proroku Sofoniášovi. Jméno Sofoniáš znamená „Bůh ubránil“.

Doba vzniku: Kniha Sofoniáš byla pravděpodobně napsána mezi lety 735 a 725 př. n. l.

Účel knihy: Sofoniášovo poselství soudu a povzbuzení v sobě nese tři hlavní nauky: 1) Bůh má svrchovanou vládu nade všemi národy. 2) Bezbožní budou v den soudu potrestáni a spravedliví budou pomstěni. 3) Boží požehnání je na těch, kteří jsou kajícní a Bohu důvěřují.

Klíčové verše: Sofoniáš 1:18, „Jejich stříbro a zlato je nezachrání v den Hospodinova zuření, až plamen jeho horlení pohltí celou zemi. Ano, skoncuje, a to rychle, se všemi obyvateli země!“

Sofoniáš 2:3, „Hledejte Hospodina, všichni pokorní země, kteří se jeho právem řídíte. Spravedlnost hledejte, hledejte pokoru – snad se skryjete v den Hospodinova hněvu.“

Sofoniáš 3:17, „Hospodin, tvůj Bůh, je vprostřed tebe – hrdina, jenž tě zachrání. Šťastně se bude z tebe veselit, až tě svou láskou obnoví; zajásá nad tebou samou radostí.“

Stručné shrnutí: Sofoniáš prohlašuje Boží soud nad celou zemí, nad Judskem, nad okolními národy, nad Jeruzalémem a nad všemi ostatními národy. Následují vyhlášení Hospodinových požehnání nad všemi národy, a zvláště nad věrným zbytkem Jeho lidu v Judsku.

Sofoniáš měl odvahu k tomu, aby se vyjadřoval velmi nevybíravě, protože věděl, že slovo, které zvěstuje, je Hospodinovo slovo. Kniha začíná větou „Slovo Hospodinovo“ a končí větou „praví Hospodin“. Sofoniáš věděl, že lidé nebudou zachráněni ani množstvím bohů, které uctívají, ani silou asyrských vojsk. Bůh je milostivý a plný slitování, ale když ignorujeme všechna Jeho varování, můžeme očekávat soud. Boží den soudu je v Písmu zmiňován často. Proroci jej nazývají „Hospodinův den“. Různé události, jakou byl třeba pád Jeruzaléma, považovali za projev Božího dne, a každá z těchto jednotlivých událostí potom ukazovala ke konečnému Hospodinovu dni.

Prorocká symbolika: Závěrečná požehnání, směřovaná ve verších 14-20 k Sionu, jsou z větší části nenaplněna, z čeho můžeme usoudit, že se jedná o mesiášská proroctví, která budou naplněna teprve při Kristově druhém příchodu. Hospodin z nás náš trest snímá pouze skrze Krista, který přišel, aby zemřel za hříchy Svého lidu (Sofoniáš 3:15; Jan 3:16). Izrael ale svého pravého spasitele ještě neuznal. K tomu má teprve dojít (Římanům 11:25-27).

Zaslíbení pokoje a bezpečí Izraele, a doby, kdy je Král mezi svým lidem, bude naplněno tehdy, až se Kristus vrátí, aby soudil svět a vykoupil si jej. Stejně jako vystoupil na nebe po svém vzkříšení, sestoupí na zem a založí zde nový Jeruzalém (Zjevení 21). V onom čase budou naplněna veškerá zaslíbení, která Bůh Izraeli dal.

Praktické uplatnění: Pokud bychom mírně upravili jména a situace, o kterých prorok mluví, mohl by tento prorok ze 7. století před naším letopočtem stát klidně i dnes za kazatelnou a předat stejné poselství soudu pro bezbožné a naděje pro věrné. Sofoniáš nám připomíná, že Boha uráží morální a náboženské hříchy Jeho lidu. Boží lid neunikne trestu, pokud vědomě hřeší. Trest bude bolestný, ale jeho účelem je vykoupení, ne potrestání. Vědomí toho, že potrestání bezbožných je nevyhnutelné, je útěchou v dobách, kdy to vypadá, že zlo se bezuzdně rozmohlo a má navrch. Můžeme svobodně neposlouchat Boha, ale nemůžeme uniknout důsledkům takové neposlušnosti. Těch, kteří jsou Bohu věrní, může být zdánlivě málo, ale Bůh na ně nezapomíná.

[English]

---

[Návrat na českou Domovskou stránku]

Kniha Sofoniáš